Díl 1 – Zaměstnanec

§ 6

(1) Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávníchvztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právnímiúkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokudnení v tomto zákoně dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osobadosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako dennástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osobaukončí povinnou školní docházku.

(2) Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům seřídí § 10 občanského zákoníku.

Díl 2 – Zaměstnavatel

§ 7

(1) Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebofyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávnímvztahu.

(2) Zaměstnavatel vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem amá odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.

§ 8

Právní postavení zaměstnavatelů, kteří jsou právnickými osobami, seřídí § 18, 19, 19a, 19b, 19c, 20, 20a, 20f, 20g, 20h, 20i a 20j občanského zákoníku.

§ 9

Jestliže je účastníkem pracovněprávních vztahů Česká republika (dálejen “stát”)⁶⁾, je právnickou osobou a je zaměstnavatelem. Za stát,jako příslušná v pracovněprávních vztazích, jedná a práva a povinnostiz pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu⁷), kteráza stát v pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává.

§ 10

(1) Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávníchvztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Způsobilost fyzické osobyvlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti vpracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 letvěku.

(2) Zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům fyzické osoby,která je zaměstnavatelem, se řídí § 10 občanského zákoníku.

§ 11

(1) Právní úkony právnické osoby, která je zaměstnavatelem vpracovněprávních vztazích, se řídí § 20 občanského zákoníku.

(2) Právní úkony fyzické osoby, která je zaměstnavatelem, činí vpracovněprávních vztazích tato osoba; místo ní je mohou činit osoby jípověřené.

(3) Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí v případech uvedenýchv § 9 vedoucí organizační složky státu; další zaměstnanci tak mohoučinit za podmínek stanovených zákonem o majetku České republiky a jejímvystupování v právních vztazích.

(4) Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteříjsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovita ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit akontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.Vedoucím zaměstnancem je rovněž vedoucí organizační složky státu.

Díl 3 – Zastoupení

§ 12

Zastoupení v pracovněprávních vztazích se řídí § 22, 23, 24, 31, 32, 33, 33a a 33b občanského zákoníku.